AKTUALITY  

Vlastimil Beneš, Bernard Buffet a motiv ukřižování

V roce 2023 vyšla kniha Tak blízko, tak daleko (1947-1960) s podtitulem České výtvarné umění v mezinárodních a sociokulturních souvislostech. Autorky Marie Klimešová a Hana Rousová v ní rozebírají i jedno dílo Vlastimila Beneše. Jedná se o Ukřižování, velký olej na sololitu z roku 1948, které publikace uvádí do kontextu poválečného existencialismu a upozorňuje na jeho vnitřní sepjetí s tvorbou francouzského malíře Bernarda Buffeta.

Motiv ukřižování patří k nejzásadnějším tématům evropského umění a po druhé světové válce získal nový, existenciální význam. Právě v tomto kontextu vzniklo v roce 1948 také dílo Ukřižování Vlastimila Beneše. Navázal v něm na tradici slavného Grünewaldova Isenheimského oltáře (1516), který po válce silně ovlivnil řadu evropských umělců hledajících způsob, jak vyjádřit zkušenost válečného a poválečného traumatu. V horní části Benešova obrazu najdeme i často používaný biblický citát z Listů Židům „Sine sanguinis effusione non fit remissio“ (Bez prolití krve není odpuštění).

Beneš však historický vzor nepřebíral doslovně. Biblický příběh přenesl do současnosti a vytvořil dílo, v němž se náboženský motiv stává obrazem lidské osamělosti, odcizení a ztráty duchovních jistot. Postavy na obraze nepůsobí jako účastníci posvátné události, ale jako lidé uzavření do vlastního světa, neschopní vzájemné komunikace. Ukřižování se tak proměňuje z tradičního symbolu oběti a vykoupení v metaforu poválečné existence.

Zásadní roli v Benešově pojetí hrála také provokace a vědomé narušení tradiční ikonografie. Umělec odmítl klasické Kristovy atributy a nahradil je motivy každodennosti, které působily až blasfemicky. Zejména v rámu obrazu se objevují například obaly od prezervativů, motiv splachovací toalety nebo litinová výlevka s kohoutkem, připomínající kropenku se svěcenou vodou. Tyto prvky vytvářejí ostrý kontrast mezi posvátným a profánním a zdůrazňují absurditu a krutost moderního světa.

Benešovo Ukřižování vzniklo ve stejné době jako obdobná díla evropských umělců reagujících na zkušenost války. Podobně jako francouzský malíř Bernard Buffet přesouval i Beneš biblické výjevy do prostředí současného města a spojoval spiritualitu s tíživou realitou poválečné společnosti. Jeho dílo tak představuje výrazný příspěvek k českému poválečnému umění, které prostřednictvím náboženských motivů hledalo nový jazyk pro vyjádření lidské bolesti, nejistoty a morální krize.

Ukřižování Vlastimila Beneše, které je dnes ve sbírkách Galerie Zlatá Husa v Praze, patří bezesporu k nejhlubším a nejzajímavějším autorovým dílům.