AKTUALITY  

Vlastimil Beneš retušuje zem

V pražském Centru současného umění DOX právě probíhá výstava malířky Evy Švankmajerové. Najdeme na ní i obraz, na kterém Vlastimil Beneš retušuje zem. Co o Benešovi surrealistická malířka do malby ještě připsala, jak se s Benešem znala a co její obraz znamená?

V šedesátých a sedmdesátých letech vytvořila Eva Švankmajerová soubor maleb, které nazvala Emancipační cyklus. Půjčila si v nich náměty slavných malířů a obrazů historie jako Botticelliho Zrození Venuše či Giorgioneho Spící Venuši a namísto ikonických žen na nich namalovala muže – například Venouše. „A ty obrazy jsou veselé. Legrační. Místo pána je tam ztepilá děva a unáší mužskýho.“ (E.Š. 1976). Vzniklo ale i několik maleb, ve kterých už tolik nešlo o emancipaci, zato ve využití staršího ikonického díla pokračovala Švankmajerová dál.

Jedním z takových obrazů je i plátno Návštěva pražských naivistů (rafinovaných) v pražské galerii. Malbu vytvořila Eva Švankmajerová v roce 1970 a je reakcí na obraz slavného francouzského naivního malíře, celníka Henriho Rousseaua. Rousseaův původní obraz z roku 1890 je dnes ve sbírkách Národní galerie v Praze a malíř na něm zobrazil sám sebe s paletou a štětcem v ruce. Většinu Rousseauova obrazu Švankmajerová ponechala beze změny, zato do své verze přidala několik postav navíc. Na spodní hraně obrazu je rukou autorky připsáno: „Návštěva pražských naivistů (rafinovaných) v pražské galerii. Zleva doprava: J. Hlinomaz (herec), H. Rousseau (celník), E. Švankmajerová (      ), V. Beneše (pojišťovací úředník) dole retušuje zem.“ Jak se Vlastimil Beneš, solitér v životě i ve své tvorbě na obraze Švankmajerové ocitl se dozvíme přímo od autorky: „Tento obraz si přál Honza (Švankmajer, manžel – pozn. red.). Pořád ho chtěl. Obraz, který by byl jako od Celníka a jako ode mne. Obraz s dvojím výrazem, dvojsmyslem. Tak jsem mu ho namalovala. Plátno bylo mírně našepsované. [… ] Beneš – bylo mi 21 let, když jsem poprvé viděla ta hladká plátna s městy. Dnes si je vybavuju jako cosi krásného, bledě zeleného, co jsem mu v té chvíli strašně záviděla. Byla v jeho obraze jistota, klid a podbízivost. Zbabělost pojišťováka.“ To byl přesný opak toho, co Švankmajerová cítila z Hlinomazovy nespoutané výtvarné tvorby.  A tak se jí na obraze podařilo spojit vedle sebe umělce zcela rozdílného cítění a snažení – tři naivisty s vlastním směrem. 

Dle těchto vzpomínek poznala Švankmajerová Beneše patrně díky kolektivu přátel ze skupiny Máj 57. Šlo o volné uskupení mladých výtvarníků, kteří se rozhodli společně představit pestrou škálu nových výtvarných názorů, které zastávali. Vlastimil Beneš se zúčastnil dvou prvních výstav a o 21 let mladší Eva Švankmajerová se ke kolektivu připojila v roce 1964. Co se týče spojení Beneše s povoláním pojištováka, nešlo ze strany Švankmajerové jen o vtip nebo přirovnání. Po uzavření vysokých škol na začátku války a téměř roční práci v Loděnicích Praga Vlastimil Beneš opravdu v roce 1941 absolvoval krátký abiturientský kurz na úředníka. Od léta následujícího roku pak nastoupil jako poštovní úředník, a poté úředník Nemocenské pojišťovny soukromých zaměstnanců.

Obraz Evy Švankmajerové Návštěva pražských naivistů (rafinovaných) v pražské galerii je na pražskou výstavu v DOXu zapůjčen z The Museum + Gallery of Everything v Londýně. Výstavu kurátorsky připravila PhDr. Anna Pravdová, Ph.D. a navštívit ji můžete až do 15. února 2026.